Občas mám pocit, že význam chystaný události (alespoň v mejch očích) si žádá, abych se k ní nějak ze široka vyjádřil. Aby všem bylo jasný, že to nebude jen tak ledajakej večer, ale večer mimořádnej, ba epochální. Zoufale ale hledám formu, kterou bych to měl učinit. Koncert OTK v Broumově mě ale donutil, abych ze sebe vypustil pár nesouvislejch dojmů.
Sobotní akci připravujeme společně se Spacákem. Právě Spacák v době, kdy byl naším „panem profesorem“ na gymplu, pořádal v Otovicích u Broumova svoji narozeninovou párty, kde jsem OTK viděl prvně. Co bych kecal – do dnešních dnů si z toho koncertu nepamatuju nic. Za prvý to bylo už před šestnácti lety, za druhý tehdá všechno přebil náš obdiv k Dead-House Chicago I.R.A., který jsme měli za modly (koukám, že už jsem to kdysi nakousnul). Z archivu pod postelí jsem vytáhnul plakát, kterej jsem měl ještě několik následujících let vyvěšenej na čestným místě v mým pokoji.

Požádal jsem Spacáka, jestli by ve svým archivu nenašel fotky, který by účast OTK tehdá v Otovicích dokumentovaly. Podařilo se mu najít celkem tři záběry, který si tak nyní odbudou svoji premiéru na internetu.



Pamětníci vidí, kromě historický sestavy OTK (trumpetista František Štáfek už v kapele není), legendární otovický pódium ještě předtím, než byla elegantní luxferová okna zatlučena nevkusnou dřevotřískou. Jako regionální zajímavost musím zmínit i otlučený odposlechový bedny, se kterýma zvukaři od metalových Tortharry objížděli všechny štace ještě léta.
Ale zpět k OTK. Chvíli mi trvalo, než jsem se dostal ke koupi jejich v tý době aktuální desky Kot. Jestli si dobře pamatuju, tak Jarda Špulák ji tehdá udělil v Big Beng!u pouhý tři pacičky, což mě donutilo o kvalitách OTK lehce zapochybovat. Naštěstí jsem se ale brzo dostal k sampleru Ten Years Ego, kde má kapela skvělou písničku Kometa a byl jsem ze scestí odveden na jedinou správnou cestu – na cestu velkýho fanouška.
Na druhý živý představení kapely jsem si musel počkat do roku 2002, kdy předskakovala The Fall. Dneska už bych těžko dopočítal, kolik skvělejch koncertů jsem si s OTK v následujících letech užil. Vzpomínám na boj proti ufounům (Silver Rocket vs. Flying Saucers) v Akropoli, na trutnovskej festival, kde jsem poprvý slyšel bájný slova „voskuj, voskuj“ a zalitej pivem a podkrkonošským sluncem jsem se ocitnul v extázi. S Jackym často vzpomínáme i na koncert v Machově v hospodě U Lidmanů, kam se dostavil nebožák zvukař se slabým aparátem a nedostatečnejma zkušenostma a kapela ho vypudila ze sálu.
OTK jsme se pokoušeli dostat už na naši letošní lednovou akci, kdy jsme slavili patnáct let od našeho prvního uspořádanýho koncertu. Tenkrát to nevyšlo, protože OTK jako správný muzikanti mají koncertní povinnosti i v dalších kapelách. Je nám ctí, že je můžeme přivítat o pouhý dva měsíce později.

Spolu s nima vystoupí také Dřevěné pytlí v jutových uhlích a Sisiroe. Bude to vůbec první koncert v předsálí na Střeláku. Přijďte se podívat. Začínáme v 19 hodin a za celou tuhle srandu vybíráme 100 korun, stejně jako v roce 1998 (!). Zároveň budete mít možnost seznámit se s novou deskou OTK Atentát na Wericha.

Sepsal Osobič.
Ten zvukař ještě zvučí? Posílil aparát (a hlavně zkušenost) nebo to „pověsil na hřebík“? Jméno veřejně nechci (to by bylo ošklivé 🙂 ).
Nicméně se obávám, že za ozvučení akce je zodpovědný pořadatel akce, který musí vykomunikovat podmínky / požadavky jednotlivých kapel a na jejich základě sehnat zvukaře. Takže chudák (zřejmě nějáký regionální) zvukař v tom je třeba trošku nevině. Pokud to není ten, co naslibuje „všechno mám, všechno můžu a nazvučím to za tašku hrušek“, což by byl druhej scénář (zřejmě) sound fiaska? 😀
(Na střelák se sice z důvodu zaneprázdněnosti nedostanu, ale přeju ať to výjde – a na Chicago I.R.A. vzpomínám rád zas já (možná už jen z nostalgie). Nevíš jestli ještě hrajou? )
Jo, asi ještě zvučí, ale nevím to na 100 %. Tenkrát tam hrálo roli asi hlavně to nedostatečný vybavení… Chicago I.R.A. už nehrajou, bohužel.